Podle Bible odůvodňuje Bůh uvedení potopy na svět tím, že člověk nedovede mys­let na nic jiného než na zlé. Kdyby byly tato slova pravdivá, bylo by možné velkou část viny přisoudit stvořiteli člověka. Dalo by se i říci, že stvořením takového člo­věka, vyrobil Bůh zmetek.

Stvořitel má jistě právo zhodnotit chování člověka, ale bylo by vhodné, kdyby pro jednání člověka vyhlásil předem nějaká kriteria. A to se v tomto případě nestalo. Po vyhnání člověka z ráje Bůh ničím neomezuje jeho chování, nevyhlašuje žádná přiká­zání, která by byl člověk povinen dodržovat. První přikázání Bůh vyhlásil až po potopě. Proto je velmi problematické tvrdit, že potopa je odplata Boha za špatné chování člo­věka.

Skutečný Bůh nemohl něco takového udělat z těchto důvodů:

1. Skutečný Bůh nevyrábí zmetky.
2. Nikdy nelitoval toho, že stvořil člověka.
3. Miluje všechno své stvoření jako sebe samého, proto mu nikdy nemůže dojit trpělivost při pohledu na zlé činy člověka.
4. Nikdy nikoho nezabil, ani nepřikázal lidem, aby zabíjeli na jeho rozkaz.
5. Od člověka nic nepotřebuje, proto od něho nic neočekává, ani ho netrestá za jeho chování.

Pan farář říká, že v Bibli není zaznamenána historie, nýbrž modelové příbě­hy, popisující zkušenosti viry člověka. Modelové příběhy by se měly shodovat se skuteč­ností, kterou modelují. Příběhu o potopě se dá v tomto ohledu mnohé vytknout.

Podle rozhodnutí Boha měla potopu přežít z celého lidského pokolení jen jedna rodina člověka, který se jmenoval Noé. Spolu s touto rodinou měl být před potopou zachráněn z každého živočišného druhu jeden pár zvířat a ptáků. Bůh tomuto člověku oznámil blížící se potopu a přikázal mu, aby si vyrobil koráb, ve kterém by potopu i s uvedenými zvířaty přežil.

V Bibli je zapsáno, čím se Noé živil: „Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice.“ (1. Mojž. 9/20). Dalo by se říci, že je praotec vinařů. Víno mu chutnalo tak, že se mu někdy ani nepodařilo naměřit si k pití míru, kterou by zvládl bez úhony. Nelze vyloučit, že zlí jazykové o něm pravili, že je to starý ochmelka. Vnucuje se otázka, mohl člověk povoláním vinař, vyrobit koráb, který měl unést náklad mnoha tun?

Podle Bible trvala potopa do opadnutí vody 150 dní, to je asi 5 měsíců. Měl-li Noé vzít do korábu z každého živočišného druhu zvířat pár jedinců, to je samici a sam­ce, musel mít v korábu též dva slony. Za 5 měsíců sežerou dva sloni pěknou hromádku žrádla. Kde asi chudák Noé toto žrádlo sháněl? Je možné, že si s Bohem vyjednal, že pro býložravce bude do korábu padat mana nebeská. A co masožravci? Pro ty si možná od Boha vyžádal, aby jim do korábu naháněl hejna křepelek. Když takto byli živeni ži­dé při útěku z Egypta, proč by takto nemohl Bůh sytit zvěř v Noého korábu?

Dala by se udělat i zkouška, která by mohla tuto domněnku potvrdit. Návod je tento: Před hladového lva se položí křepelka, která má svázána křídla i nohy, aby nemohla uletět. Začne-li ji lev opatrně olizovat peříčka, aby jí neublížil, je to důkaz, že lev je od potopy přežraný křepelek, a už by nepozřel ani jednu, i kdyby měl hlady zemřít.