Když se farizeům a zákoníkům nepodařilo přivést Krista do úzkých v otázce svěcení soboty, zkusili to s cizoložnicí. Přivedli k němu ženu přistiženou při cizoložení, a žádali, aby rozhodl, jak s ní mají naložit.

Kristus věděl, že bůh trpaslík, ve svém výkladu tohoto přikázá­ní nařizuje takové lidi ukamenovat. Je mu však také známo, že vztah člověka k člověku upravil skutečný Bůh fungováním zákona příčiny a ná­sledků, proto považuje trestání člověka jeho bližními za nepřiměřeně kruté a nadbytečné. Proto na otázku, jak má být žena za svůj hřích podle jeho názoru potrestána, odpovídá: „Kdo je z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.“ Ani v tomto případě nedal svým nepřátelům příležitost, aby ho obžalovali z pohrdání Božím zákonem, přestože vě­děl, že o Boží zákon nejde.

Jeden odborník k této otázce napsal: „V pozdější době, když vli­vem pohanstva manželský svazek byl do jisté míry uvolněn, změnil se i názor na cizoložství a rozsudek ukamenováním byl velice zřídka vyko­nán. Ti, kdo přivedli k Ježíšovi ženu dopadenou v cizoložství, nepo­mýšleli asi na to, aby byla skutečně ukamenována, třebaže se odvolávali na psaný zákon; učinili to jen v úmyslu, aby ho po­koušeli.“

Z toho je možno odvodit, že výklad Božího zákona se časem mění a mění se i názor na svazek manželský, a to i vlivem toho, jaká je v těchto otázkách praxe okolních pohanských národů. Já se spíš domní­vám, že i církevní činitelé dospěli časem k názoru, že nařízení kamenovat lidi za cizoložství je nesmysl a zbytečná krutost. Též s ohledem na to, že bylo tolerováno mnohoženství, které nebylo považováno za ci­zoložství, mohli méně majetní lidé, kteří si nemohli víc žen dovolit, považovat přísné posuzování cizoložství za křivdu o nerovné společen­ské podmínky.

Z názoru odborníka pro sebe vyvozuji též poznatek, že důležitěj­ší než slova zapsaná v Bibli, je jejich výklad. V daném případě se na textu Bible nezměnilo ani slovo, ale posouzení případu v duchu nového výkladu litery zákona, vyznívá opačně, než stanoví litera zákona. Proto církve hájí své právo rozhodovat o tom, jaký je správný výklad Božího zákona, a co je pravé náboženství.