V Bibli je na několika místech zmínka o tom, že Kristus uzdravo­val i v sobotu, a jeho učedníci byli přistiženi při tom, že v sobotu drtí v dlaních klasy obilí, aby se získaným zrním nasytili, když pro­cházeli mezi lány obilí. Židé na základě toho usoudili, že nemůže být mesiášem, protože svévolné hřešení bylo považováno za důkaz pohrdání slovem Hospodinovým, a za jeho velkou potupu. V kapitole 15. čtvrté knihy Mojžíšovy, je zapsáno, že jeden člověk byl přistižen při tom, jak v sobotu sbírá v lese dříví. Ti, kteří ho při tomto činu přistihli, jej přivedli k Mojžíšovi, aby rozhodl, jak s ním má být naloženo. V podrobnějším rozpracování Božích přikázání byl pro takové zjevné a svévolné, porušení Božího zákona nařízen trest smrti. Nevím, jak důsledně se toto drastické nařízení, o kterém se dá pochybovat, že bylo na­řízeno Bohem, v praxi dodržovalo. Ale je zřejmé, že Mojžíš se chtěl pro jistotu zaštítit Bohem, proto řekl lidem, že požádá Boha, ať v té­to věci sám rozhodne. Jeho rozhodnutí tlumočené Mojžíšem znělo takto: „… smrtí ať umře člověk ten, ať jej bez milosti ukamenuje všechno množství“. V novějším překladu Bible jsou místo termínu „všechno množ­ství“ použita slova „celá pospolitost“. Jak si mohli lidé ověřit, že jim Mojžíš tlumočí slova Boha? Myslím si, že zde zůstává velká pochyb­nost. Trest je příliš krutý a neadekvátní proviněni člověka. Kdyby se dnes toto nařízení mělo dodržovat, muselo by být ukamenováno celé lidské pokolení této planety. Ale faráři i dnes tvrdí, že z Bible i dnes platí každé slovo do posledního puntíku. K tomu, aby to člověk pochopil, musí mít pravděpodobně teologické vzdělání.

Kristus na výtku farizeů týkající se této věci, odpovídá otázkou: „Sluší-li se v sobotu dobře činiti?“ Jindy zase těmito slovy: „Sobota pro člověka učiněna jest a ne člověk pro sobotu“.

Skutečný Bůh oznamuje člověku v tomto přikázání asi toto: „Pa­matuj na to, že po práci máš také odpočívat. Já jsem stvořil svět v šesti dnech, a potom jsem jeden den odpočíval. Chceš-li si ze mne vzít příklad, dělej to také tak. Ale rozhodnutí je na tobě, ty víš, že ti nic nenařizuji, protože respektuji tvoji svobodu.“ Toto je správný vý­klad toho, že sobota pro člověka učiněna jest.
Bůh trpaslík to posuzuje jinak. Ten přikázání o svěcení soboty považuje za zákon, za jehož, porušení je trest smrti. A přesto, že mezi přikázáními Boha je též přikázání nezabiješ, bez rozpaků nařizuje, aby přestupník přikázaní o svěcení soboty, byl lidmi zabit. Vůbec mu nevadí, že by se dalo namítnout: „Bože trpaslíku, nejde ti to nějak do fi­gury. Přikazuješ, aby člověk nezabíjel, ale z tvého nařízení zabíjet musí, protože jinak bys ho asi zabil ty.“ Kdyby se přikázání o svěcení soboty přísně dodržovalo v době Kristově, musel by být Kristus ukamenován a s ním i jeho učedníci.

Skutečný Bůh učinil sobotu pro člověka. Bůh trpaslík učinil člo­věka pro sobotu. Kristus svým vztahem k svěcení soboty ukazuje, které­ho Boha ctí.