15. Zpřísňování přikázání

Desatero Božích přikázání a zákon příčiny a následků naprosto spolehlivě zabezpečují výkon spravedlnosti v lidské společnosti. Avšak některým lidem se zdálo, že zákon příčiny a následků buď nefun­guje vůbec, nebo funguje velice liknavě a s velkým zpožděním. Aby urychlili a zpřísnili výkon spravedlnosti, stvořili lidé boha trpaslíka.

Skutečný Bůh, Stvořitel a Pán vesmíru, který miluje všechno své stvoření nepodmíněnou láskou, říká: „nezabiješ“, ale bůh trpaslík žízní po krvi. Oltáře boha trpaslíka jsou neustále skrápěny krví, vy­lévanou k jeho uctívání.

Skutečný Bůh říká: „Pomni na den sobotní, abys jej světil …“, ale bůh trpaslík přikazuje: „Ostříhati budete soboty, nebo svatá jest vám. Kdo by ji poskvrnil, smrtí umře; a kdo by koli dělal v ní dílo, vyhlazena bude ta duše z prostředku lidu svého.“ (2. Mojž. 31/14).

Skutečný Bůh říká: „Má je pomsta i odplata“ (5. Mojž. 32/35). Bůh trpaslík svěřuje výkon spravedlnosti do rukou lidí. Kolik nevin­ných lidí bylo připraveno o život na základě příkazu boha trpaslíka zapsaného v 2. Mojž.. 22/18, který zní: „Čarodějnici nedáš živu býti“. V této souvislosti s povděkem shledávám posun k lepšímu v posuzování Písma Svatého katolickou církví, který vidím v tom, že Johanka z Arcu, upálená v roce 1431 ve svých 19 letech za čarodějnictví, byla v roce 1909 prohlášena katolickou církví za blahoslavenou a v roce 1920 za svatou.

Neuvěřitelně kruté tresty nařídil bůh trpaslík za vidění nebo odkryti „hanby člověka“. Za hanbu člověka považuje bůh trpaslík genitálie. Je to stejné jako kdyby řekl, že je to hanba stvořitele, který genitálie stvořil. Není to nic jiného než hanobení díla Boha Stvořitele. V 3. Mojž. 20/17 bůh trpaslík nařizuje: „Kdo by viděl hanbu sestry své a ona viděla hanbu jeho … vyhlazeni budou před očima synů lidu svého.“

Za nenalezení panenství u novomanželky nařizuje Bůh trpaslík trest smrti ukamenováním (5. Mojž. 22/20,21).

Další podobné nařízení je toto: „Dcera kněze, když by se smilství dopustila, otce svého poskvrnila. Ohněm spálená buď“ (5. Mojž. 21/9).

Bůh trpaslík nenařizuje jen zabíjení delikventů jednotlivců. Přikazuje zabíjet celé davy, jedná-li se o uctívání jiného boha. Příkladem masového vraždění je vyvraž­dění Izraelců uctívajících zlaté tele, modlu Belfagor a jiné cizí bohy.
Aby bylo připomenuto i v Novém Zákoně, že příkazy boha trpaslíka zůstávají Kristovým evangeliem nedotčené a platí na věky věků, byla do úst J. Krista vložena slova, která nemohl nikdy říci. Jsou to slova zapsaná u evang. Matouše a zni takto: „… kdož by pak řekl bratru svému Blázne, musí pekelný oheň trpěti“ (Mat. 5/22). Je to nesmyslně kruté a neadekvátní provinění člověka, že tomu nemohl nikdo uvěřit.

Je tady však podstatný rozdíl mezi přitvrzováním Božích přikázání bohem trpaslíkem, který v mnoha případech přikazuje, aby lidé zpřísněná přikázání a tresty neprodleně vykonávali. Kristus přitvrzování Božích přikázání obvykle uvádí slovy: „říkáno bylo starým …, ale já pravím vám …“. Postih za přísnější posuzování přikázání přenechává Bohu, přesněji řečeno, Božímu zákonu.

0 zpřísňování přikázání Kristem je možno pochybovat. Usekávání končetin a vylupování očí, jako záchrany člověka před pekelným ohněm, nevypadá na rady, které udílí Kristus, protože on ví, že peklo neexistuje.

Copyright © 2009 Josef Kučera, všechny práva vyhrazena. Created by cloveknehresi.cz